pondělí 24. října 2011

Den projasněný netopýry

Odkládám a odkládám další článek do blogu. Mám pro to spoustu výmluv - nemám čas, samozřejmě. Hlavní důvod je ale asi ten, že se mi letos ve škole nějak nedaří. Pořád čekám, že se dostanu do těch správných kolejí, ale pořád jedu nějak mimo a ještě u toho supím jako parní lokomotiva. A mně se nechce psát o tom, co mi nejde. Jenomže po nekonečném září už profrčel skoro celý říjen a osmáci jsou protivní, kolegyně jsou protivné, já jsem protivná...pořád někde lítám a mám pocit, že čím víc se školím, tím hůř učím. Jsem unavená. Nestíhám.

Vlastně jsem dneska po dlouhé době měla dobrý pocit z hodiny a ještě to ani nebyla hodina, ale kroužek. První výtvarka letos. Stříhali jsme z černého papíru netopýry a povídali si o strašení a děcka to bavilo. A mě taky. Nevím, co se jim stalo, většinou jsou otrávení, sotva nůžky uvidí, ale dneska stříhali a stříhali, takže jsem netopýry před odchodem domů stihla ověnčit půl školy. Kromě dvou holek tam jsou prvostupňáčci a bylo to po mých nerudných puberťácích příjemné osvěžení. Byli tak plní energie, tak nadšení, tak hraví, že se mi ani nechtělo končit. A to se mi tam po pěti odučených hodinách už vůbec nechtělo na kroužek čekat!