středa 24. října 2012

Učení je baví

Každé pondělí učím motivované studenty, kteří chodí rádi na mé hodiny. Pokud se vám zdá, že jsem dneska trochu mimo a potřebovala bych odpočinek, máte sice pravdu, ale na té první větě trvám. Nejde samozřejmě o moje deváťáky ani jiné školáky. Začala jsem učit seniory pracovat s počítačem. Po pěti vyčerpávajích hodinách běžím na oběd a rychle zpátky do počítačové učebny. A už se hrnou, usmívají, jsou v klidu a chtějí se něco nového naučit. Poslouchají, co jim říkám. Chápou jednoduché pokyny. Dokonce vědí, kde je vpravo a vlevo. A pokud vás napadlo něco jedovatého, koukejte to rychle zapomenout. Měla jsem z toho strach, ale zatím je to vážně příjemné. Jo a doma si procvičují, aniž bych jim musela zadávat domácí úkoly :-) Proč já jsem se vlastně nikdy nezajímala o andragogiku?

5 komentářů:

  1. Tak to je super, jsem ráda, že to probíhá dobře. Je vidět, že člověk prostě s věkem dojde k tomu, že učit se má smysl (kéž by toto poznání přicházelo dřív než v důchodu, ach jo.)
    Mmch, teď koukám, že sis dala k přečtení Klub nenapravitelných optimistů :D

    OdpovědětVymazat
  2. No, přečetla jsem si goodreads, že je to skvělé a už podle názvu...hned když jsem to za tou výlohou viděla, věděla jsem, že to je kniha přesně pro mě :-)
    Možná to ani není věkem. prostě se učí něco, co podle nich má smysl. Děti většinou ve škole bohužel nic, co by pokládaly za užitečné neučíme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale přitom ty děti učíme spoustu užitečných věcí, akorát oni to tak nevnímají. Buď je to tím, že ještě nevědí, že se jim to bude hodit, nebo že se to ztratí mezi tím neužitečným.

      Vymazat
  3. Dayo, to ti přeju, znám to z loňska, příjemný pocit, a vůbec jim nevadí, že něco nejde, jde se do toho znovu, však ono se to podaří. A ta radost, když se podaří chatovat pomocí Skypu s vnoučaty. I slzy v očích byly. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Super, to se mi líbí. Hlavně že z toho mají radost.

    OdpovědětVymazat