úterý 17. září 2013

Zase září

Tak dlouho jsem se chystala napsat na blog, že mí deváťáci jsou pryč, až to začalo být dost neaktuální. Ano, není na tom nic divného, ale tohle byli ti MÍ. Jsou pryč, rozprchli se na praxe a už mám první hlášení, jaká je to otrava takhle dojíždět. Máme za sebou polovinu září a já učím malé a rozverné šesťáky. Po chodbě běhají roztomilí prvňáčci, kteří na mě volají "ahoj" a velmi neroztomilí čtvrťáci a páťáci, které bych nejraději narvala do jedné místnosti a nechala zapracovat přirozený výběr...abyste rozuměli, mám dozory na prvním stupni. A je to tedy boj. Zlatí puberťáci z devítky!
Jako každý rok jsem plná odhodlání a založila jsem si několik krásných přípravových sešitů, které průběžně zapomínám na nejrůznějších místech. Už zase vstávám ve čtyři a když se odpoledne vrátím domů, jsem utahaná k smrti a nic se mi nechce a tak prokrastinuju a procházím se se psem. A všechna předsevzetí, jak si letos budu ale už vážně všechno psát, jdou pomalu do háje. Ale přece jen, mám ty šesťáky, a tak se zatím snažím a vyrábím kartičky a vymýšlím hry. Po cestě místo čtení přemýšlím, co s Vašíkem, který neudrží pozornost ani dvě minuty a co s Pavlíkem, který je tento týden nějak mimo. A taky mám deváťáky, kteří jsou moc fajn a kde se učí úplně samo, vyloženě si tam zatím lebedím. Zrovna včera jsem si tam šla odpočinout po dvou hodinách u šesťáků a po cestě do třídy jsem si říkala, jak jsou ti deváťáci skvělí. A pak jsem si vzpomněla, jaký boj to s nimi v šesté třídě byl! Jak dlouho to trvalo, než jsem si je ochočila. A oni si teď klidně vyjdou!

2 komentáře: